Úvod > Blog > Brambory

Brambory

Brambor, brambory (Solanum tuberosum) je víceletá hlíznatá rostlina patřící do čeledi lilkovitých, pěstuje se však jako jednoletá plodina. Brambory původně pocházejí z oblastí jihoamerických And, kde se začaly pěstovat už několik tisíc let před naším letopočtem. Do Evropy se dostalyaž po objevení Ameriky. Zpočátku se pěstování brambor rozšiřovalo velmi pomalu, vůči tomu, co roste pod zemí, panovala nedůvěra. K jejich zásadnímu uplatnění ve výživě člověka tak došlo až v 18. století. V současné době patří brambory mezi světově nejdůležitější zemědělské plodiny. 

Existuje velké množství bramborových odrůd, které se liší velikostí, tvarem, zbarvením, skladovatelností a svými varnými vlastnostmi. Rozlišují se různé varné typy brambor: A, B, C, D. Varný typ A: brambory vhodné k přípravě salátů a k vaření ve slupce. Brambory jsou po varu pevné, tuhé a nemoučnaté. Varný typ B: brambory vhodné jako příloha, k restování, ale také do polévek, gulášů, apod. Brambory jsou po varu polopevné, mírně se rozpadávají a jsou trochu moučnaté. Varný typ C: brambory vhodné především pro přípravu kaší a těsta, ale také pro přípravu hranolků nebo bramboráků. Brambory jsou moučnaté a po varu se rozpadávají. Varný typ D se většinou používá pro průmyslové zpracování. 

Brambory lze upravovat na mnoho způsobů: vařené, pečené, smažené, plněné, zapékané, jako příloha, hlavní jídlo a jako součást sladkých pokrmů.

Je důležité brambory pečlivě vybírat a nekupovat brambory zelené a naklíčené. Obsahují totiž jedovatý solanin, toxický glykoalkaloid (nacházející se také v lilcích a v rajčatech), který může vyvolat bolesti hlavy a žaludeční potíže. Také staré, svraštělé a na dotek měkké brambory obsahují větší množství solaninu. I když malé množství solaninu nepředstavuje pro naše zdraví žádné riziko, je dobrým návykem vždy odstranit zelené části a klíčky a vyvarovat se spotřebě starých plodů, ve kterých se koncentruje největší množství toxinu. Tepelná příprava solanin redukuje zhruba na polovinu.

Brambory jsou našemu zdraví velmi prospěšné, obsahují mnoho vlákniny, minerálních látek (draslík, vápník, železo, hořčík, zinek, fosfor, selen) a vitaminů (C, B1, B2, B6, PP, kyseliny listové).

Díky velkému obsahu vlákniny, napomáhající k správnému fungování střev, je brambora doporučována v případě zácpy a problémů s hemeroidy. Bylo také prokázáno, že strava založena na potravinách bohatých na rozpustné vlákniny napomáhá snižovat hladinu cholesterolu v krvi a působí jako prevence proti nádorovým onemocněním. Tím, že zůstává déle v žaludku, pomáhá stabilizovat hladinu cukru v krvi. 

Brambory jsou především bohaté na draslík, který zajišťuje veškeré funkce v lidském organismu: podílí se na přesné funkci kardiovaskulárního systému, snižuje krevní tlak, zajišťuje svalový tonus, napomáhá celkové stabilitě vnitřního prostředí a v neposlední řadě ovlivňuje náš nervový systém. Jeho nedostatek může způsobit nadměrnou únavu, netečnost, nespavost, nízkou hladinu cukru v krvi, svalovou ochablost a bolestivé větry. Při nedostatku draslíku se také zvyšuje krevní tlak.

Některé odrůdy brambor, pěstované v půdě obohacené o selen, jsou obohacené právě o tuto minerální látku. Selen má význam pro ochranu buněk, vyřazení tzv. volných radikálů, svalovou funkci a srážení krve. Nedostatek selenu se projevuje onemocněním srdce, některými formami rakoviny, revmatismem, šedým zákalem, poruchami jaterních funkcí a zvýšenou náchylností k infekčním chorobám.

Také hořčík je prvek, bez kterého člověk nemůže být zdravý. Má nezastupitelnou úlohu prakticky ve všech procesech probíhajících v organismu. Udržuje buňky zdravé a zpomaluje jejich stárnutí a odumírání. Je důležitý při tvorbě energie, a proto napomáhá při sportu. Hořčík je vydatným pomocníkem i při obraně proti stresu, pomáhá proti bolestem hlavy, podporuje trávení, střevní motilitu a srdeční činnost. 

V neposlední řadě obsahují i železo, které je jedním ze zcela nezbytných prvků, důležitých pro dostatečné okysličování orgánů a správnou cirkulaci krve. Málo železa v těle způsobuje nedostatek červených krvinek, jejichž důležitá úloha začíná již při vývoji mozku ještě nenarozeného dítěte, kde má nesprávná funkce mozku za následek opožděný psychický vývoj. Další úlohou červených krvinek je doprava kyslíku do plic. Nedostatečná funkce se projevuje bledou a nezdravou pokožkou, bolestmi hlavy, mdlobnými stavy, poruchami trávení (zácpa, nadýmání), stavy slabosti, dělením nehtů a bolavými ústními koutky.

Zinek je zase nezbytný pro formování kostí, jako prevence před epilepsií a pro urychlování léčení ran, vředů, zranění a pooperačních ran a jizev. Je velmi nutný pro normální vývoj pohlavních orgánů a pro udržování krásných vlasů.

Brambory obsahují velké množství vitaminu C, který v našem těle plní celou řadu důležitých funkcí. Je antioxidantem, což znamená, že v těle pomáhá zneškodnit vzniklé volné kyslíkové radikály, které denně napadají lidské buňky. Při nedostatečné ochraně těchto buněk dochází k jejich zvrhnutí v rakovinové bujení. Vitamin C působí jako významná prevence onemocnění srdce a cév a hraje významnou roli ve fungování imunitního systému, zvyšuje jeho odolnost proti infekcím. 

Brambory jsou také skvělým zdrojem vitaminů skupiny B.

Vitamin B1 (Thiamin) je díky svému kladnému působení na centrální nervový systém nazýván vitaminem vůle. Navozuje dobrou náladu, pomáhá překonat emocionální stres, odstraňuje deprese, netrpělivost a posiluje paměť. Je také důležitým faktorem při růstu, kojení a udržení plodnosti.

Vitamin B2 (Riboflavin) se podílí na tvorbě kyseliny nukleové a enzymů, které zabraňují určitým procesům stárnutí. Spolu s vitaminem A přispívá k udržení dobrého zraku, působí příznivě na zachování zdravé pokožky, nehtů a vlasů. Napomáhá růstu, plodnosti a vstřebávání železa. Velké dávky posilují odolnost proti kožním plísním a ulevují některým ekzémům a alergiím. Současně také tlumí chuť na sladké.

Závažný nedostatek vitaminu B3 (Niacin neboli PP) se projevuje těžkým onemocněním, pelagrou. Niacin se používá k prevenci a léčbě depresí, kloubních onemocnění a mnoha dalších chorob. Tělo je schopno si vyrobit asi polovinu potřebného množství chemickou přeměnou, zbytek musí získat přímo z potravy. Zúčastňuje se řízení hladiny krevního cukru, udržování zdravé kůže, správné funkce nervového systému a zažívání. 

A v neposlední řadě je v nich obsažena kyselina listová, důležitý vitamín posilující vyměšování žaludečních šťáv, stimulující trávení a chuť k jídlu, zvyšující hladinu estrogenu, stimulující tvorbu červených krvinek, a také přispívající k emocionální a mentální vyrovnanosti. Nezbytnost této kyseliny pro organismus závratně roste v těhotenství, poněvadž přispívá k normálnímu růstu a vývoji lidského plodu, a v období kojení, kdy napomáhá tvorbě mléka. Mezi příznaky nedostatku patří depresivní stavy, psychózy, epileptické záchvaty, nechutenství, bolesti jazyka a objevují se také poruchy zažívání.